Říjen 2018

Nemesis

11. října 2018 v 21:45 | Malý wombatek |  Ze života trpaslíka Gagruka Měděného vousa
Saveln bylo krásné a malebné městečko ležící na obchodní trase spojující jižní království se severními provinciemi. Stálo na břehu malého potoka a kolem jej obklopovaly husté lesy. Gagruk s Míťou seděli na roubení kašny a máčeli si v ní cestou znavené nohy. Hobit po události s lapky opustil plán ztratit se trpaslíkovi při nejbližší příležitosti. Aspoň prozatím ne.

"Proč ty vlastně cestuješ, Míťo?" projevil poprvé Gagruk zájem o hobita.
"Snažím se stát obchodníkem."
"Ale vždyť si s sebou skoro nic neneseš," řekl trpaslík, dívaje se na hobitovu poloprázdnou tornu.
Míťa sklopil hlavu. "Nemám bohužel zatím moc peněz."

Měděnovousý vytáhl stříbrnou minci a hodil ji hobitovi, který ji jen tak tak neupustil do kašny.

"To máš za svoji péči," řekl usmívající se trpaslík, ukazuje na sešitou ránu na temeni.

Hobit mu chtěl poděkovat, ale v ten moment se trpaslík prudce zhoupl přes okraj kašny a schoval se za ní. Cosi zadrmolil v trpasličí řeči a odplivl si na zem. Chvíli tam tak seděl.

Míťa se rozhlédl po náměstí, aby spatřil, co trpaslíka tak rozrušilo. Bylo brzy ráno, obchodníci stavěli stánky a vozkové přiváželi zboží, jinak však na náměstí nikdo nebyl. Chtěl již svůj zrak obrátit zpět k trpaslíkovi, když ho zaujala osoba vyčnívající z davu.

Byla to elfka. Upozorňovala na sebe nejen díky svému půvabnému zevnějšku, ale taktéž oblečením, které na sobě měla. Nebylo zrovna všední vidět ženu v kalhotách. Obzvláště v těchto krajích ne. Zdálo se, že stejně jako oni čekala až trhovnice vystaví své zboží, aby mohla doplnit své zásoby.
Když se Míťa otočil zpět k měděnovousému, trpaslík zde již nebyl. Gagruk se přikrčený plížil, využívaje jakéhokoli krytí, které se mu po cestě z náměstí naskytlo.
Míťa byl chvíli zmaten, pak si ovšem vzpomněl na události včerejšího dne, a nad současným trpaslíkovi počínáním se již přestal podivovat. Nasadil si tornu a šel za ním.Společně se dostali do jedné z nenápadných uliček, kde se zastavili.

"Co se děje mistře?" otázal se hobit.

Trpaslík chtěl cosi říci, ale než stačilříci zbla, sdělit, ozval sekdosi za jeho zády.

"Nazdar Dobyvateli, ty tvojenezaměnitelný vousy září přes celé náměstí."
"Nazdar Kailo," procedil trpaslík mezi zuby a bez jedinéhoohlédnutí, nasupeněodešel pryč.