Mistr trpaslík

6. července 2018 v 18:55 | Malý wombatek |  Ze života trpaslíka Gagruka Měděného vousa
Měděný vous se vesele pohupoval v rytmu jeho kroků.

Trpaslík rázně pochodoval a pohvizdoval si radostnou písničku. Byl krásný den a jemu cesta rychle ubíhala. Na zádech si nesl obří tornu, ve které byl celý jeho majetek, a přes rameno měl hozenou válečnou sekeru. Čisté oblečení, které na sobě měl, mu jen přidávalo k náladě.

Po několika hodinách cesty spatřil v dálce na cestě jakousi postavu.

"Konečně," pomyslel si trpaslík " někdo, s kým se mohu podělit o svou radost."

Na tváři se mu vykouzlil úsměv a v mysli mu vyvstály vzpomínky na prasárničky včerejšího dne. Už delší dobu ho pálilo, že se nemůže o své zážitky s nikým podělit a ejhle, támhle se již konečně blíží posluchač. Ten se dozví věci…

Ukázalo se, že postava, ke které se trpaslík blížil, jde stejným směrem, ovšem mnohem pomaleji, neb ji velmi rychle doháněl. Za deset minut už měl poutníka na dohled. Byl malého vzrůstu, což měděnovousého nejdříve povzbudilo, neboť se domníval, že jde taktéž o trpaslíka, tu myšlenku však po chvíli začal zavrhovat. Poutník, byl totiž nejenom menší postavy, ale byl také velmi útlý a jeho chůze nebyla nikterak podobná chůzí jakéhokoli trpaslíka, kterého kdy potkal.

Když byl již na doslech, zavolal na něj trpaslík: "Hola hej, poutníčku, kam pak máte namířeno?"

Osůbka před ním sebou leknutím škubla a otočila se k němu. Byl to malý hošík.

"A kampak tak sám chlapečku?"

Chlapec se zastavil, otočil se na trpaslíka a vrhl na něj takový pohled, že zastavil jeho další povídání.

Měděnovousý byl značně vyveden z míry. Ten malý chlapec měl docela slušný, pěstěný knír.

No spíše takový knírek. Měl husté, černé kudrnaté vlasy a podobný porost zdobil i jeho bosá chodidla. Byl sice poněkud prostorově výraznější, ale trpasličích rozměrů, jak do šířky tak do výšky, rozhodně nedosahovala.

"A kdo vy tedy hergot jste?" vzdal trpaslík veškeré úvahy, nehodlaje již dále trápit svoji mysl tím, kdo je ten výrostek před ním vlastně zač.

"Já jsem hobit, mistře trpaslíku," odpověděl mužík.

Měděnovousý potěšen oslovením mistře si promnul svůj dlouhý vous, pod kterým se objevil zářivý úsměv.

Trpaslík podal hobitovi ruku a řekl: "Jmenuji se Gagruk Měděný vous. A jaké je vaše ctěné jméno, příteli?"

"Mé jméno je Míťa Pochvalptáček" řekl hobit a stiskl trpaslíkovu napřaženou ruku.

"Nuže Míťo, poslechni si, co neuvěřitelného se mi přihodilo…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama