Jen tak slaví bohové

25. května 2018 v 20:55 | Malý wombatek |  Ze života trpaslíka Gagruka Měděného vousa
To říhnutí bylo slyšet přes celý lokál. Nebylo ucha, které by jej neslyšelo, a hlavy, která by se za ním neotočila. Zraky všech se upíraly na, vzrůstem menší, ale dosti rozložitou a robustní, siluetu postavy, jež se ukrývala ve stínu rohového výklenku místnosti. Obdařená hostinská, která jí přinesla před chvílí korbel piva, stála s otevřenou pusou. Ticho, které se rozhostilo, začalo být víc nežli tíživé. Zpoza šedé závěje stínu, do které byla osoba zahalena, vykoukl do svitu lamp, zjizvený obličej s ostře řezanými rysy, ošlehanými tvářemi, rozpláclým nosem, černýma zapadlýma očima, ale především s mohutným, dobře pěstěným a skobami sepnutým, plnovousem nejčistšího odstínu mědi. Přes suché, popraskané rty a zkřivené, místy chybící, zuby se sálem rozlehl dunivý, plechem znějící hlas: "Řek sem snad kurva ještě jedno pivo!" Šenkýřka nereagovala a tak ji měděnovousý trpaslík povzbudil lehkým poplácáním po zadku. Kdyby bývala šenkýřka byla křehčí postavy, složilo by ji toto lehčí povzbuzení k zemi. Takto ale jenom vyjekla a jala se rychle donést nezvyklému hostu jeho druhý tuplák piva, hned poté, co v něm první tak zázračně zmizel.

Čilý ruch se postupně vrátil zpět do lokálu. Trpaslík do sebe již lil čtvrté pivo, a podle toho jak mu stékalo po vousech, byl již v dobrém rozpoložení. Dopité korbele házel jednou rukou na zem, druhou pak mával na hostinskou, aby mu přinesla další. Když mu konečně přinesli pečené sele, které si objednal, byla již jeho mysl slušně obtížena. Třísknutí, s kterým však položili rošt před něj na stůl, jej probralo z dřímání, do kterého začínal upadat. Jeho oči se při pohledu na tu nádheru rozzářily. Vzápětí měl ústa plná libového masa, které do sebe neurvale cpal. Bylo slyšet zvuk křupající kostí a chrupavek, které se mu omylem dostaly mezi zuby, jimiž jako zvíře rval maso přímo ze selete. Jedl jako by to bylo poslední jídlo v jeho životě. Kousky masa a kapky tuku létaly všude kolem. Vše samozřejmě patřičně proléval dalšími proudy studeného piva. Když skočil ve svém hodovním běsnění, nezbylo po něm než zpřelámané kosti, z nichž do posledku vysál všechen morek. Byl od hlavy až k patě potřísněn směsí tuku a piva a z mastných vousů dojídal poslední zbytečky masa, které mu předtím upadly od úst. Opět si náležitě, hlasitě a dlouze říhl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 erin-dixx erin-dixx | Web | 29. května 2018 v 5:35 | Reagovat

Pěkný blog

2 pomalukráčejícíliška pomalukráčejícíliška | 29. května 2018 v 9:41 | Reagovat

Jen tak dál, Wombátku!! ;) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama